Ing. na FIT – 4. semestr

V semestru číslo čtyři jsem měl zapsány tři předměty - VIZ, VNV a ARC. Mým cílem bylo především odbýt si PVC (ARC) a PVM (VNV) předměty a neměl jsem tak při zápisu příliš na výběr. Myslím, že s PV předměty se to přehání a studenti se kvůli nim nemohou naplno věnovat svému oboru.

Vizualizace a CAD (VIZ)

VIZ mě bavil, i když, nebudeme si nic nalhávat, patří k těm jednodušším předmětům. Věnuje se ale mému oblíbenému Blenderu, takže jsem při registraci neváhal. Čistokrevné CADy jsem po střední škole nesnášel a díky VIZu jsem se s nimi trochu usmířil.

VIZ tahák

Celý kurz byl hodně podobný předmětu KRG, který snad proto už zrušili. Co se vedení týče, přednášel nám dr. Chudý a prezentoval velmi dobře a se zaujetím, pouštěl spoustu videí o letadlech a formulích, což činilo páteční rána více než snesitelnými. Získal jsem přehled např. o různých metodách 3D tisku nebo o tom, jak pekelně náročné je z praktického hlediska navrhnout letadlo tak, aby splňovalo asi milion omezujících podmínek na váhu, aerodynamiku, pevnost, ergonomii, vedení drátů, udržovatelnost, hlukové emise atdatd... a samozřejmě o tom, jak nám tohle všechno usnadňují CAD systémy, nebo lépe řečeno umožňují. Přednášky se konaly někdy česky (československy) a někdy anglicky.

Každý druhý týden se konala cvičení. Nebyla bodovaná, ale já jsem na ně chodil celkem rád, protože např. na prvním z nich jsme se dostali do velkého leteckého simulátoru v CVT, což pro mě byl docela zážitek. První polovinu semestru se probíral Autodesk Inventor a tu druhou Blender. Na cvičeních se také registrovaly a prezentovaly projekty.

Projekt jsme si mohli zvolit v jednom z výše uvedených nástrojů. Já jsem samozřejmě volil Blender, protože se jej prostě chci naučit co nejlépe, a po neúspěšném pokusu zaregistrovat si jako téma pistoli Desert Eagle jsem přešel na automobil Lamborghini Veneno. Projekt mě bavil a dal mi toho hodně - naučil jsem se modelovat podle výkresů a renderovat v Cycles. Jelikož jsem jej dokončil celkem rychle, využil jsem možnosti prezentovat dřív za mírně zvýhodněných podmínek a dostal jsem plných 60 bodů.

Zbylých 40 bodů se dalo získat za půlsemestrálku, která byla kombinovanou formou, tedy test plus fulltext. Otázky se týkaly 3D tisku, formátů, 3D reprezentace apod. Úplně stejně jako v KRG jsem něco hrozně pohnojil, i když přesně nevím co, protože písemka byla opravdu lehká, a dostal jsem jenom nějakých 28 bodů.

Dohromady tedy B. Předmět mi co do znalostí dal obecný přehled o praktických aspektech návrhu a vizualizace různých hmatatelných technických produktů - letadel, automobilů atd. Co vidím jako velké plus je moje nové vnímání CAD systémů, za nějž vděčím kvalitním přednáškám pana Chudého. Teď nejenom vidím rozdíl mezi 3D modelováním pro vizualizace a 3D modelováním pro výrobu a simulaci, ale taky se mi CAD systémy celkem líbí samy o sobě.

Vysoce náročné výpočty (VNV)

VNV vypadalo na první pohled strašidelně, ale zapsal jsem si jej po pozitivních referencích spolužáků. Ukázalo se, že předmět opravdu nebyl špatný, ani příliš těžký.

Na přednáškách doc. Kunovského jsme většinou probírali nějakou metodu numerického řešení diferenciálních rovnic, avšak takovým způsobem, že kdo dával pozor, musel vždycky zaručeně pochopit, o co jde. Opravdu mě mrzí, že spousta přednášející tak nehorázným způsobem obfuskuje svůj výklad, když vidím, jak krásně, přátelsky a srozumitelně se dá přednášet v podání pana Kunovského. Vysvětloval prostě normálním lidským jazykem, zaměřoval se na podstatu věci, všechno psal a necpal nám žádnou nepotřebnou vatu. Nikoho naštěstí nevyvolával k tabuli, jak to dělal v ITO. Jednu přednášku nám předvedli kolegové z Vídně a pár dalších dr. Šátek, když byl pan Kunovský na lyžích či kde.

VNV tahák , str. 1

VNV tahák , str. 2

Půlsemestrálka byla rovněž přátelská. Vyskytly se opravdu jenom příklady, které jsme probrali (a dokonce před písemkou zopakovali), a ne ve formě desetkrát složitější. Podle toho taky vypadaly výsledky - spousta 20bodových písemek. Ta moje byla za 18.

U cvičení už jsem pár negativ zaznamenal, ale celkově nic moc zásadního. Ze začátku, když byla synchronizována s přednáškami, mě cvičení bavila a dokonce jsem se dostával i k bonusovým zadáním a získal nějaké to plus. Pak ale cvičení začala přednášky předbíhat a nastal problém - z desetiminutového výkladu nové metody ji většinou nepochopíte tak, abyste ji během zbytku cvičení dokázali implementovat, vysázet pěkný protokol v Latexu (což bylo vždy vyžadováno) a obhájit. Naštěstí se dalo cvičení vždy dodělat doma, takže žádný stres. Rozhodně doporučuji nosit si vlastní notebook s DosBoxem, jinak budete muset v CVT spouštět TKSL (takový ten dosový program od pana Kunovského) přes virtualbox na Win XP, což myslím zní dost hrozivě samo o sobě. Celkově jsem ztratil 1 bod, protože mi jedna metoda nestála za tolik času, kolik bych jí musel na plný počet věnovat.

U zkoušky byl vypsán předtermín konající se den po poslední přednášce, ale ten jsem nevyužil. Na řádném termínu nás poněkud zaskočilo dvacet otázek, každá za 3 body, některé vyloženě triviální, jiné dost těžké. Byl záhul to všechno stihnout a přestože byly povolené pomůcky a poznámky, byl problém s časem, bylo třeba znát postupy a nehledat něco pět minut v papírech.

VNV bych po jeho absolvování rozhodně doporučil a to obzvlášť těm, kteří si potřebují odbýt PV předmět - žádný projekt, žádný stres, přiměřená obtížnost, příjemné přednášky. Taky jsem se naučil spoustu užitečných věcí, jako např. že pan Kunovský dokáže převést jakýkoliv problém na diferenciální rovnici.

Architektura a programování paralelních systémů (ARC)

Na závěr si nechávám nejméně příjemný předmět - ARC. V podstatě kombinoval něco ze sítí a něco z hardwaru, takže vyloženě témata proti mému vkusu. ARC jsem si prostě neužil, ale odcházím alespoň se znalostí dvou technologií pro paralelní programování a můžu říkat, že jsem si zaprogramoval na superpočítači.

První polovinu semestru vedl přednášky prof. Dvořák a bohužel jsem většinu věcí z jeho výkladu nepobíral, používala se spousta nevysvětlených zkratek, pořád se řešily nějaké cache a hrozně moc jsem se nudil. Druhou polovinu semestru přednášel dr. Jaroš a toho se mi už poslouchalo o dost líp, byl hodně nadšený a ochotný s čímkoliv pomoct. Tříhodinové přednášky byly ale pořád strašně únavné a připadaly mi nacpané hroznou spoustou vaty. Do budoucna se prý naštěstí zvažuje zavedení dvou hodin přednášek plus cvičení, což by bylo lepší. Co do témat jsme probírali především programování v OpenMP a MPI, architektury paralelních systémů, řešení koherence cache, propojovací topologie, směrování, paralelní vstup a výstup apod.

ARC tahák , str. 2

ARC tahák , str. 1

Předmět měl zápočet za 20 bodů ze 40 - 10 za půlsemestrálku a 30 za dva projekty po 15 bodech. Půlsemestrálka byla formou fulltextu, nějaké programování na papír, vyplňování tabulek podle algoritmu pro udržování koherence apod. Prof. Dvořák naštěstí hodnotil celkem mírně a svých 7 bodů jsem považoval za úspěch vzhledem k tomu, že nejvíc, co kdo měl, bylo 8.

Nyní něco málo k projektům. Oba měly stejný cíl - implementovat simulaci šíření tepla na procesoru, a to na superpočítači Salomon v Ostravě, na nějž jsme získali přístup. Každý projekt měl být realizován jinou technologií - jeden v OpenMP, druhý v MPI. Na superpočítači byl každému studentovi vytvořen účet a přihlašovací údaje nám rozdali na přednáškách. Byl jsem celkem vystresovaný ze zprovozňování vzdáleného přístupu na Salomon, generování SSH klíčů, rozjíždění vzdáleného GUI, debuggerů, natahování modulů, připojování se na různé výpočetní uzly a kdo ví z čeho ještě. Ve všem mi ale pomohlo rozsáhlé pdf s instrukcemi k projektu a i když mi to dalo zabrat, dal jsem první projekt celý dohromady. Měl jenom jednu chybu - při spouštění na více než dvanácti jádrech extrémně zpomalovat - a to mě stálo ve výsledku 5 bodů (tzn. dostal jsem 10). Takže jsem potřeboval ještě 3 body na zápočet z druhého projektu. Do toho se mi hodně nechtělo, odbyl jsem ho a program nedělal přesně to, co měl, ale nějaký základ tam byl. Nakonec jsem dostal přesně ty 3 body, i když jsem čekal možná 4 nebo 5. Ale dobře mi tak, většina lidí dávala projekty na 12 - 15 bodů.

ARC tahák , str. 4

ARC tahák , str. 3

Tudíž zbývala zkouška, která neměla minimum, ale já jsem stejně potřeboval alespoň polovinu bodů. Učení jsem hodně protrpěl, možná kvůli svému vyhoření a možná kvůli tomu, že jsem na něj neměl moc času, neboť zkouška se konala hned po konci semestru. Samotná písemka se skládala ze dvou částí - první připravoval prof. Dvořák a druhou dr. Jaroš. První část jsem prolistoval, trochu zpanikařil a šel radši na tu druhou, která se naštěstí ukázala o něco přívětivější. Objevil se zde nějaký broadcast na kružnicové topologii, něco s deadlockem při komunikaci a víceméně další věci, na něž nás pan Jaroš upozorňoval. Nakonec jsem ještě nějak natipoval i tu první část a šel domů s pocitem, že je to tak padesát na padesát. Naštěstí stejně jako u půlsemestrálky se hodnotilo mírně a přišlo mi nakonec 38 bodů a éčko.

Jste síťař nebo vás vyloženě zajímají paralelní výpočty? Pak může být ARC pro vás, jinak ale ne. Jako grafik bych teď asi sáhl po jiném PVC předmětu.

Celkové výsledky

průměr: 2.166
pořadí v ročníku: 110. - 115. / 198
prospěchové stipendium: 0 Kč