Ing. na FIT – 2. semestr

Druhý magisterský semestr na FITu byl na grafice hlavně o signálech. Postaraly se o to předměty MUL, ZPO a ZRE. Celkem drsné bylo zkouškové období, které začínalo hned dva dny po přednáškovém, a všechny zkoušky byly vtěsnané do dvou týdnů, což se neblaze projevilo dvěma Éčky.

Ještě bych se rád alespoň dvěma větami zmínil o vývojářském maratonu, který tradičně pořádal ÚPGM a jehož jsem se zúčastnil. Tentokrát byl herní a všichni jsme si jej velmi užili, proto neváhejte a přijďte si příště taky zaprogramovat - mrkněte se na timelapse :)

Fyzikální optika (FYO)

Předmět ala IFY s jednou výhodou - žádný FEKT, žádné laboratoře. Jenom mě štvalo, že přednášky byly vždycky v úterý odpoledne v podzemním dungeonu, když bylo venku krásně.

Měl jsem trochu smíšené pocity z garanta, doc. Sedláka. Zdál se jako celkem sympatický přednášející, který nedělá studentům problémy. Do písemek dával jenom příklady, které se propočítaly na přednáškách, většinou ve stejném znění. Zveřejňoval všechny záznamy a taky jeho přednášky byly celkem zábavné a lidské. Na druhou stranu např. odmítl přesunout registraci projektů z šesté hodiny ranní na později. Odůvodnění? Prý sám vstává brzo, takže my musíme taky. Rovněž se mi zdálo, že neví, jak se čte jméno matematika Eulera a fyzika Huygense. Já jsem prostě na gramatiku a výslovnost vysazený. No a taky jsem osobně nebyl moc spokojený s hodnocením svého projektu. Náplň předmětu se jinak výrazně překrývala s učivem střední školy, ale bylo zde dostatek nových věcí na to, abyste se nemohli na předmět úplně vykašlat. Určitě nemusím zmiňovat témata jako polarizace světla, paprsková optika nebo interference, doopravdy mě ale zaujala přednáška o maticové optice - takové OpenGL transformace v reálném životě.

FYO tahák , str. 2

FYO tahák , str. 1

Projekt byl následující: jeden až dva studenti si vybrali téma z nabídky, vypracovali zprávu, naprogramovali vizualizaci a přednesli prezentaci. Prezentace následovaly po přednášce a skládaly se z představení tématu, předvedení vizualizace a odpovědí na závěrečné otázky. Já jsem si jako vždy vybral úplně první téma (Newtonovy kroužky) - chtěl jsem to mít z krku. Program jsem napsal celkem rychle v Javě, prezentaci jsem si odbyl, jenom jsem nevěděl úplnou odpověď na jednu otázku, kterou mi pan Sedlák na konci položil, ale měl jsem jinak z projektu celkem dobrý pocit. To byl však omyl, za pár týdnů mi totiž přišlo 21 bodů z 30 - žádná katastrofa, nicméně byla mi stržena skoro třetina bodů, ani nevím za co. Nezdálo se, že by byl brán ohled na to, že jsem měl prezentaci jako první, že jsem byl v týmu sám a že jsem měl na vypracování nejméně času. Takže do projektu radši v týmu a připravte se na otázky týkající se např. využití daného jevu v praxi.

Na půlsemestrálce se objevily jenom propočítané příklady a jedna teoretická otázka na difrakci. Učení jsem věnoval pár hodin a získal 8 bodů z 10, histogram výsledků jinak tvořil přibližně Gaussovu křivku.

O něco hůře pro mě dopadla semestrálka, neboť jsem neměl dosti času a energie na to, abych si prošel veškeré příklady. Histogram si nicméně své normální rozložení zachoval, takže to přičítám jenom sobě. Byly zde dvě teoretické otázky a několik příkladů, z nichž vím, že jsme všechny počítali, ale bohužel jsem se na ně nepodíval. Výsledkem bylo chabých 29 bodů z 60 a známka E. Je to trochu škoda, protože jsem se tím připravil o stipendium.

Myslím, že klíčem k dobré známce z FYO je prostě projít si všechny propočítané příklady a pokud možno dávat pozor na přednáškách, když se počítají, což jsem bohužel zanedbal. Myslím, že předmět má na grafice své místo jako přehledový kurz a jako takový je i svou obtížností a náplní dobře nastaven.

Internetové aplikace (WAP)

Jednoduchost sama. Předmět si mohli zapisovat i kolegové z FEKTu, takže se vlastně ani není čemu divit. Předmět nebyl o internetových aplikacích, ale o webových aplikacích (jak tvrdí zkratka předmětu i jeho garant).

Přednášejícím a garantem v jedné osobě byl prof. Hruška, kterého jsem si na bakaláři moc neoblíbil. Tady se mi ale naopak zdálo, že přednášky vedl dobře. Ano, stále kritizoval všechny možné technologie stejně jako v IIS, ale teď už aspoň tvrdil, že si je toho vědom, a snažil se svou kritiku zdůvodňovat. Jenom se mi moc nelíbila náplň předmětu. Bralo se v podstatě to samé co v IIS, tzn. značkovací jazyky, XSLT, JavaScript, PHP, CSS apod. Raději bych se naučil něco o konkrétních frameworcích pro tvorbu webových aplikací než o nízkoúrovňových nástrojích, které už znám.

WAP tahák , str. 2

WAP tahák , str. 1

Co se týká půlsemestrálky, není dohromady moc co vyprávět. Dostali jsme za úkol vyřešit XSLT a pár dalších věcí, které si už ani nepamatuju. Jediné, co můžu z informačního systému potvrdit, je, že jsem získal 16 bodů z 19.

Předmět měl taky projekt, který se dal zvládnout za den na plný počet, což se mi taky podařilo. Na výběr byla různá témata, jako např. fotogalerie nebo dynamická tabulka. Já jsem si vybral správce oken v JavaScriptu, protože mi přišel nejzajímavější.

Na zkoušce se tradičně objevují evergreeny jako např. XSLT, DTD, Ajax apod. Letošek nebyl výjimkou. Učení jsem věnoval jenom asi jeden den a sám jsem byl překvapený, že jsem z 51 bodů ztratil jenom 3, takže mi vyšel další předmět na A.

WAP mě nenaučil nic revolučního, ale aspoň mi nedělal problémy. Umím si představit, že někdo, kdo ještě nikdy nedělal žádný web, by se tady mohl něco naučit, ale pro většinu lidí je to jenom relaxový předmět. 5 kreditů a áčko se vždycky hodí.

Přenos dat, počítačové sítě a protokoly (PDS)

Proč se sakra na grafice musím učit sítě?! Škola mi zabraňuje zapisovat si zajímavé předměty pochybným kurzem, který vůbec nepatří do mého oboru a jehož kvalita je žalostná. Šlo o možná nejhorší předmět, jaký jsem zatím absolvoval.

Garantem byl prof. Švéda, přednášejícími pak on sám, dr. Matoušek a občas doktorandi. Mám několik výhrad - studijní texty, tj. slajdy a opora, jsou psány češtinou na úrovni studenta prvního stupně ZŠ. Předmět tak u mě vyhrál v kategorii nejretardovanější kurz semestru. Náplní byly bezpečnostní kódy, směrovače, různé síťové architektury a další věci, které mi přišly zcela zbytečné. Za druhé, proč se sakra na grafice musím učit sítě? Za třetí projekt.

PDS tahák , str. 2

PDS tahák , str. 1

Projektem byl firewall pro Linux a jak bývá u nejhorších projektů zvykem, dostali jsme ISO pro VirtualBox. Navíc nám byl předhozen neskutečně ošklivý kód z webu, jímž jsme se měli inspirovat. Takový projekt nikomu nepřeju. Programování kernelových modulů je práce vyloženě za trest - když něco pokazíte, nedočkáte se žádného SEGFAULTu, prostě vám spadne systém. Stejně tak jsem zabil spoustu času studiem doporučených parsovacích nástrojů flex a bison, i když jsem je nakonec nevyužil, protože byly pro zpracování jednoduchého řádku hodnot prostě trochu overkill. Po mnoha hodinách práce jsem dal dohromady tak hnusný kód, že doufám, že ho už nikdo nikdy neuvidí, přesto jsem si však byl prakticky jistý, že v nejhorším případě dostanu alespoň 10 bodů. Omyl, dostal jsem 0. Nehledě na to, že byl projekt opraven až po prvním termínu zkoušky (mimochodem úplně poslední ve zkouškovém), byl navíc hodnocen tak přísně, že z něj většina lidí neměla prakticky žádné body. Takový přístup začínal atakovat mou hranici trpělivosti a velmi jsem uvažoval o stížnost na vyšší místa. Dal jsem však ještě šanci reklamacím. Na těch jsem naštěstí byl schopen se s ing. Grégrem domluvit na 9 bodech a tak jsem si řekl, že na hádání se o pár bodů navíc nemám nervy.

PDS tahák , str. 4

PDS tahák , str. 3

Zkoušku jsem psal ještě před opravením projektu, takže jsem nebyl příliš vystresovaný a říkal jsem si, že těch 25 bodů na minimum snad dám, i když jsem neměl moc času se učit. Ke každé otázce jsem něco napsal až na jednu za 12 bodů, která se týkala popisu komunikačního systému regulární gramatikou, což jsem při učení úplně přeskočil. Nedlouho po zkoušce přišlo výše zmíněné hodnocení projektu a začaly hrozné stresy s tím, že budu muset jít na druhý termín, protože nebudou stačit body. V době, kdy jsem myslel, že už budu mít volno, jsem se znovu šprtal od rána do večera, abych měl na opravném termínu jistotu. Hodnocení prvního termínu, které bylo zveřejněno asi za 10 dní, však bylo naštěstí mírné a 35 bodů mi nakonec vyšlo na E, takže jsem zkoušku opakovat nemusel.

Občas si říkám, jestli mi ta škola za ty nervy stojí. Teď ještě musím navíc doufat, abych neměl ze své kritiky problémy, ale o nedostatcích je zkrátka potřeba mluvit. Tenhle předmět bych možná vnímal jinak, kdybych byl na oboru, se kterým souvisí, ale... Proč se sakra na grafice musím učit sítě?!

Multimédia (MUL)

Šlo o přehledový předmět, ale občas se něco probralo i do hloubky. Naučili jsme se něco o komprimaci, obrazových formátech, o zvuku a videu a taky trochu o signálech. Zhruba jsem se dozvěděl, co jsou to multimediální frameworky, kontejnery, video kodeky, jak se komprimují různé druhy dat a jak jsou tyto věci dnes standardně implementovány, tzn. např v MP3, JPEG, MPEG apod. Myslím, že jde o užitečné znalosti.

Předmět garantoval a většinou přednášel prof. Zemčík, kterého začínám považovat za jednoho z nejlepších profesorů a přednášejících na FITu. Vždy mluví naprosto k věci a srozumitelně, přednášené téma zasazuje do praktického kontextu, má ideální tempo výkladu a jde tak akorát do hloubky. Občas jej střídal ing. Bařina, kterého jsem poslouchal taky celkem rád, na nic si nehraje a vysvětluje srozumitelně.

MUL tahák , str. 2

MUL tahák , str. 1

Cvičení byla v pohodě, většinou jsem měl úkol hotový tak za půl hoďky. Dalo se celkem sesbírat 15 bodů, což nebyl vůbec problém. Jsem rád, že jsem si sám vyzkoušel implementovat diskrétní kosinovou transformaci a že jsem nahlédl do Direct3D.

Projekt do MUL jsem si užil ze všech nejvíc. K dispozici byla spousta zadání z velmi široké škály, od kompresí dat až po hry. Já jsem si vybral samozřejmě plošinovou hru. Zadání navíc dávalo volnost prakticky ve všem, takže jsem projekt začal psát ve svém oblíbeném Pythonu. Výsledkem je hra Steamer Duck, kterou si zde můžete stáhnout. U závěrečných obhajob jsem si potom všiml, že se hledí zejména na dvě věci: kolik typů multimédií projekt zahrnuje a kolik členů má tým. Pokud to jde, vecpěte někam nějaké video, zvuk, obraz, načítání komprimovaného formátu apod. Právě kvůli absenci větší práce s multimédii mi byl stržen jeden bod, nicméně trojčlenné týmy byly penalizovány mnohem víc, protože na ně kladená očekávání byla někdy až směšně vysoká. Troufnu si tvrdit, že získat plný počet bodů v trojčlenném týmu je skoro nemožné. Nejvíc si však pamatuju, že se strhávalo 5 bodů (z 24), takže žádný extrém.

Půlsemestrálka byla opravdu hrozně jednoduchá a v podstatě si na ni stačilo projít stará zadání. Skládala se pouze z testových otázek s jednou správnou odpovědí a bez strhávání bodů (!). Otázky se navíc opakovaly z minulých let. I tak se mi ale nějak podařilo ztratit 2 body.

Nejinak se z testových otázek skládala i zkouška, avšak byly zde navíc dvě fulltextové otázky, opět ve stylu starších ročníků - např. kódování MPEG, MP3, DSP řetězec apod. Výsledky přišly celkem rychle, navíc mi 46 bodů z 51 vyšlo pěkně na A.

V MUL se není třeba obávat žádných extrémů, předmět je nastaven tak, aby průměrnému studentovi nedělal problémy. Je ale dobré snažit si z něj něco odnést, protože témata zde probíraná patří k naprostým základům grafika. Přednášky jsou navíc krásně stravitelné a troufám si říct, že i zajímavé.

Zpracování řečových signálů (ZRE)

ZRE byl jedním z těch rozumných předmětů, u kterých si není nač stěžovat a které vám přitom něco dají.

Přednášky vedl většinou doc. Černocký. I když, podobně jako v ISS, byly probírané věci občas dost náročné na pochopení, tak mě spousta konceptů zaujala. Netušil jsem například, že vokodéry v mobilních telefonech pracují s modelem lidského řečového ústrojí a že hlas, který na druhém konci slyšíme, není ve skutečnosti přenesený zvuk, ale syntetizovaný hlas. Hodně se taky probíralo rozpoznávání a tak myslím, že studenti, kteří prošli IKR, budou mít výhodu.

Předmět zahrnoval dva projektíky. V prvním jsme si vyzkoušeli implementaci dekodéru řeči, což bylo celkem jednoduché, protože jsme měli k dispozici kód ze cvičení v matlabu, který stačilo jenom přepsat. I když jsme byli v týmu tři, zvládl jsem jej v Pythonu prakticky sám asi za den a dostali jsme 14 z 15 bodů. I tak mi ale projekt hodně dal, protože jsem byl nucen dopodrobna pochopit fungování hlasového dekodéru, a považuji jej za velmi přínosný. Druhý projekt se týkal rozpoznávání mluvených slov pomocí knihovny HTK, přičemž slova jsme si mohli sami zvolit. Jelikož jsem byl v týmu se dvěma slečnami, vybrali jsme si jména Disneyho princezen, která byla dostatečně odlišná, abychom to neměli moc těžké. Dále jsme museli získat dostatek nahrávek od různých mluvčích, např. od členů rodiny nebo od spolužáků na cvičeních. Nakonec jsme museli natrénovat HMM síť. Přiznám se, že jsem nerozuměl všemu na 100 %, ale stačilo se držet podrobného návodu k projektu a získali jsme plných 15 bodů i s malou pochvalou datasetu.

ZRE tahák , str. 2

ZRE tahák , str. 1

Dále zde byla cvičení. Tady hodně záleželo na tom, jakého cvičícího jste si vybrali. Já jsem naštěstí zvolil cvičení v angličtině s nějakým doktorandem z Francie, který nás vždycky nechal samostatně pracovat a dával nám body jenom za docházku. Na jiných termínech se ale prý psaly i testy a dokonce jsem zaslechl, že byli někteří vedoucí dost nepříjemní.

Stejně jako v ISS nebylo ani zde se třeba obávat náročných písemek navzdory jinak náročným probíraným konceptům. Na půlsemestrálku jsem se tedy naučil standardně a stačilo to na 10,5 bodů ze 14. Navíc jsme mohli mít jednostranný, vlastnoručně psaný A4 tahák. Z otázek si pamatuji kreslení frekvenční charakteristiky, schéma lineární predikce a bitrate smyšleného jazyka.

Podobně rozumně na tom byla zkouška, avšak u té byl problém v tom, že od půlsemestrálky měly přednášky většinou jiní lidé než pan Černocký a od těch jsem učivo dost dobře nepobral. Připadal jsem si tak ne úplně jistý ohledně svých znalostí, nicméně tentokrát byl povolený oboustranný A4 tahák, což situaci trochu zachraňovalo. Zadání písemky nezklamalo, nebylo vůbec těžké a získal jsem 41 bodů z 51 na krásné B.

Ani na závěr se nemůžu ubránit srovnání ZRE s ISS - není to úplně jednoduchý předmět, co se teorie týče, ale pan Černocký se studenty maximálně soucítí a nikomu nekomplikuje život. Studenti, kteří se hodlají řečí zabývat, zde dostanou jedinečnou šanci nahlédnout, o čem taková práce je.

Zpracování obrazu (ZPO)

Předmět byl celkem podobný jako MUL - opět přednášel a garantoval prof. Zemčík, což považuji za velkou výhodu. Nicméně stejně jako v MUL jej střídali jiní přednášející a zde nastal trochu problém. Konkrétně šlo o přístup dr. Berana, který se snažil o přednášky formou diskuse v příliš velkém počtu lidí, zakazovat notebooky a těžce přetahoval. Ještě horší ale bylo jeho vedení projektů. Krátkému rozboru věnuji následující odstavec.

Na projekt jsem se dal dohromady s dalšími dvěma kamarády a naším tématem byla lineární filtrace obrazu. Pan Beran jednoho dne, mimo výuku, uspořádal v 8 ráno údajně oblíbené předběžné prezentace. Vtipné bylo, že nám na nich vytkl, že děláme to, co je napsané v zadání. Nebyli jsme sami, u jednoho týmu musel dokonce uznat, že zadání je úplně mimo. Po následných několika diskusích s ním jsme z něj nebyli schopni dostat informaci o tom, co od nás očekává. Proto jsme dále dělali to, co bylo v zadání, plus něco navíc. Na závěrečné obhajoby přišel pan Beran s dvacetiminutovým zpožděním a i když tvrdil, že se mu to stává maximálně jednou za rok, dozvěděl jsem se, že měl stejné zpoždění i u následující skupiny. Veškeré prezentace náležitě zkritizoval - u nás se mu nelíbilo, že má prezentace slajdy. Konstruktivní kritika je samozřejmě na místě, ale tady šlo občas, zdá se mi, až o výsměch. Aby toho nebylo málo, tak nám na závěr pan Beran sdělil, že máme hrozně odfláklou dokumentaci a že nám za ni nedá ani jeden bod, i když jsme měli normální dokumentaci v požadovaném rozsahu a s požadovaným obsahem. Nechci si stěžovat, že jsme dostali za projekt málo bodů, což jsme nedostali, chci si stěžovat na způsob, jakým byly projekty vedeny. Dostali jsme sice "velkorysou" možnost zaslat opravenou dokumentaci, což by mi nejspíš bývalo dopomohlo k Áčku a ke stipendiu, ale ke konci semestru na tohle nemá nikdo čas ani chuť a hecovat studenty strháváním bodů není vůbec dobrá strategie, proto jsme tuto možnost už z principu zavrhli.

ZPO tahák , str. 2

ZPO tahák , str. 1

Celkem 10 bodů se taky dalo získat na domácích úkolech po 2 bodech. Šlo hlavně o to, abychom si procvičili práci s OpenCV - knihovnou pro velmi obecnou práci s obrazem. Získat plný počet nebyl větší problém, i když OpenCV je bohužel sprasený kus kódu, se kterým jsem velmi nerad pracoval. Především stav dokumentace je velmi žalostný. Dále se připravte na sémantické chyby způsobené použitím špatných datových typů OpenCV, na něž nebudete upozorněni jinak než tím, že vám program prostě nebude fungovat tak, jak má.

Co se týká půlsemestrálky, konala se netradičně skoro úplně na konci semestru a šlo o úplně stejnou formu jako v MUL, tzn. test s jednou správnou odpovědí. Otázky se daly považovat za velmi jednoduché a na plných 10 bodů mi stačilo si krátce projít přednášky.

Zkoušku už si nejsem ani schopný vybavit, což nejspíš znamená, že byla taky jednoduchá. Získal jsem 42 bodů (z 51), lepší číslo jsem si snad ani nemohl přát :) Takže slušné B.

ZPO mě naučilo hlavně práci s OpenCV a zároveň tomu, abych se této knihovně radši vyhýbal. Jako jeden ze stěžejních předmětů grafiky taky probral nějakou tu užitečnou teorii. Předmět není těžký a jediné, s čím možná zažijete stres, je projekt.

Výtvarná informatika (VIN)

Absolutně nenáročný předmět za 5 kreditů, který byl nicméně velmi zajímavý. Obzvláště pro ty, které zajímá počítačová grafika i z uměleckého hlediska. Nebyly zde žádné písemky, jenom domácí úkoly a dobrovolný projekt.

Předmět vedl dr. Tomáš Staudek, grafický designér, který jinak na FITu neučí. Bylo rozhodně znát, že je to činnost, kterou dělá rád. Svědčí o tom např. spousta zajímavých materiálů, jež se studenty sdílel přes systém schoology. Ten jsme jinak všichni využívali pro komunikaci a odevzdávání prací. Témata přednášek byla zajímavá. Týkala se např. letterismu, koláží, fraktálů nebo generování terénů. Ke každému byla k dispozici spousta materiálů, ukázek, nástrojů a odkazů, např. na Youtube apod. Pro odemknutí každé přednášky ve schoology bylo nutné zvládnout velmi jednoduchý test.

Na konci každé přednášky byla zadána tzv. výtvarná dílna. Jednalo se o malý úkol, popř. více úkolů, k vypracování za 5 bodů. Těchto úkolů bylo něco přes 20, získat šlo ale maximálně 50 bodů. Úkol se týkal probraného tématu a většinou se měl řešit pomocí nějakého doporučeného nástroje, které byly všechny k dispozici na jedné webové stránce. Úkoly mě bavily a vždycky jsem dostal plných 5 bodů. Myslím, že míň se ani nedávalo. Studenti mohli svoje díla zveřejňovat na schoology a vzájemně si je hodnotit a diskutovat o nich, což se mi velmi líbilo.

Druhých 50 bodů šlo získat za projekt na libovolné téma související s předmětem. Výsledkem měl být program pro tvorbu umělecké grafiky. To pro mě znělo celkem zajímavě, protože jsem měl již nějakou dobu rozmyšlený malý projekt, který se ale týkal hudby. Pan Staudek mi po dotazu téma schválil a tak je nyní výsledkem nástroj pro generování procedurální hudby (ke stažení zde). Získal jsem plných 50 bodů, takže jsem dal předmět na celých mega 100 %.

Po tak krásném hodnocení si snad ani nemůžu na nic stěžovat a vskutku si na nic ani stěžovat nelze, předmět je zajímavý, nenáročný, pro leckoho přínosný a pan Staudek mu dává mnohem víc, než by musel. Tady lze jenom chválit.

Celkové výsledky

průměr: 1.714
pořadí v ročníku: 20. - 22. / 127
prospěchové stipendium: 0 Kč