IPA tahák , str. 1
Tento rok jsem studoval rozvolněně, což znamená, že v zimním semestru jsem si prošel pouze jeden volitelný předmět a v letním mě pak čekaly jenom státnice. Navíc jsem ale dělal na bakalářce, kterou jsem značně rozšířil, takže zase taková flákačka to nebyla :)
IPA tahák , str. 1
IPA tahák , str. 2
Volba předmětu pro zimní semestr bylo IPA, protože jsem na něj slyšel dobrá hodnocení a taky předmět IAS v prvním ročníku byl fajn. Pozitivní faktem ohledně předmětu bylo, že si studenti částečně mohli pomocí dotazníku zvolit, co se bude probírat. Jde přeci jenom o volitelný předmět, takže je to logické a velmi vítané.
Začnu klasicky přednáškami, které měl dr. Orság. Byl jsem celkem spokojen se vším ohledně výkladu, i když detaily byly někdy komplikované, možná proto, že už uplynul nějaký ten pátek, co jsem prošel asemblery v prváku, takže stihnul proběhnout garbage collecting a věci se mi vykouřily z hlavy. Navíc je tenhle předmět částečně o operačních systémech a naráží na věci jako je třeba virtuální paměť. Všechno se oficiálně probíralo pro systém Windows a taky jeho rozhraní WinApi se objevilo v rozvrhu přednášek. Přiznám se, že jsem se zde WinApi naučil líp než v povinných předmětech. Kdo chtěl pracovat v Linuxu, měl možnost, ale musel si všechno zprovoznit sám, jelikož z přednášek se mu k tomuto tématu informací nedostalo. Předmět se týkal hlavně multimediálních instrukcí MMX/SSE a chráněného režimu, ale dozvěděli jsme se taky něco málo třeba o 64 bitovém programování.
Podle některých recenzí minulých let byla v IPA cvičení nebodovaná a na body se psala půlsemestrálka. V našem ročníku to bylo jinak - půlsemestrálka byla zrušena a body se přesunuly do cvičení. Ta u mě vedl ing. Klubal a celkem jich bylo 7 po 2 bodech. Podařilo se mi sice získat plný počet, ale většinou to nebylo zcela triviální. Nešlo ani tak o výsledné řešení, kdy stačilo dopsat někdy jenom 10 řádků do kostry kódu, ale vždycky mi hrozně dlouho trvalo pochopit, co dělá ten kód okolo a co se po mě vůbec chce za použití čeho. Zdá se mi, že nás, nebo alespoň mě, v asmblerových schopnostech cvičící trochu přecenil :) Na druhou stranu zůstával klidně přesčas a ochotně pomáhal podobným zoufalým případům, které tam seděly stejně dlouho jako já.
Musím pochválit projekt, který byl hodně volný asi díky tomu, že studentů předmětu nebylo mnoho. Mám rád, když si můžu projekt sám zadat a když z něj vznikne něco užitečného a ne jenom kód, který se po odevzdání zmuchlá a zahodí. V podstatě byla na výběr dvě témata: libovolná aplikace a benchmark. V benchmarku jste si vybrali z nabídky algoritmů a museli jste se jej pokusit co nejvíc urychlit. Já jsem zvolil vlastní aplikaci, konkrétně hru hledání min ve WinApi (výsledek ke stažení) následně ohodnocenou 20 body z 26.
Další pochvala patří studijní opoře, která mi pomohla v přípravě na zkoušku. Na té se objevilo bohužel něco trochu jiného, než jsem čekal, takže nedopadla nic moc. Předpokládal jsem něco podobného jako v IAS, tzn. psaní programů s tím, že budeme mít k dispozici seznam alespoň složitějších instrukcí, ale nic takového se v písemce neobjevilo, místo toho se testovala znalost instrukcí z hlavy. Základní instrukce nebyly problém, ale u těch složitějších jsem musel střílet a ty byly samozřejmě za víc bodů. Jinak se vyskytla jedna teoretická otázka a taky pár testových. Celkem jsem tedy dostal 23 bodů z 60, takže nic moc, ale aspoň na první termín.
Počítám, že IPA je přínosné hlavně studentům chystajícím se na magisterské studium hardwaru, avšak mně jako studentovi se zájmem o grafiku se znalost multimediálních instrukcí potenciálně hodí taky. Koho baví především optimalizace a snaha urychlovat aplikace o každou nanosekundu a nebo se jenom chce přiučit, jakými instrukcemi operační systém zajišťuje multitasking, ochranu paměti atd., přijde si zde na své.
| předmět | body | známky |
|---|---|---|
| Pokročilé asemblery (IPA) | 57/100 | E |
průměr: 3.0
pořadí v ročníku: 125. - 138. / 160
prospěchové stipendium: 0 Kč
Co se týká bakalářky, pokračoval jsem stejným tématem jako loni: nástroj pro návrh procedurálních textur. Svou knihovnu jsem rozšířil o Phongův osvětlovací model, L-systémy, částicové systémy, celulární automaty a další zajímavé metody. Můj vedoucí mě ke konci semestru dokonce pozval na setkání doktorandské renderingové skupiny, kde jsem v prezentaci krátce předvedl své výsledky (přičemž těsně před začátkem prezentace mi bylo sděleno, že by vzhledem k zahraničním hostům bylo vhodné prezentovat anglicky, což jsem samozřejmě vůbec nečekal, takže dostala zabrat i moje schopnost improvizace v cizím jazyce ^^).
Po zimním semestru přišla řada na implementaci grafického nástroje a taky na psaní technické dokumentace. Díky dostatku volného času to nebyl problém a zanedlouho jsem měl hotovo, celkem v předstihu. Práci jsem nechal svázat v copycentru na Purkyňkách - na poprvé sice udělali na mých deskách malou chybu, tu však po reklamaci ještě ten samý den bez problémů opravili, takže všem můžu doporučit tisk práce právě zde. Po odevzdání nastal čas učit se na státnice, nicméně ještě jsem se stihl se svou bakalářkou zúčastnit akce multimediální demo 2014, kde jsem dokonce za umístění vyhrál kus nějaké luxusní uzeniny a prohlédl jsem si spoustu zajímavých diplomek. Účast na soutěži a podobné aktivity jsou zmiňovány v posudku, takže pokud máte příležitost svou práci někde prezentovat, doporučuji tak učinit.
Výsledek svojí práce jsem zveřejnil pod licencí GPL, takže si ji můžete stáhnout. Teď jsem sice už rád, že mám bakalářku za sebou a že se konečně můžu začít zabývat jiným tématem než texturami, nicméně práce na ní mi dala velmi mnoho zkušeností v konkrétně zaměřeném oboru grafiky a velmi jsem si ji užil. Velkou zásluhu na tom měl i vedoucí mojí práce, který mi nechával hodně volnosti a hodně mě podporoval.
Nepamatuju si, kdy jsem byl naposledy před nějakým zkoušením tak nervózní jako před ISZ. Ke zkoušce jsem měl jít v pořadí jako třetí hned první státnicový den, a to k poměrně pohodové komisi vedené panem prof. Zemčíkem.
Když pominu fakt, že jsem si celý rok vytvářel vlastnoruční souhrn všech otázek (jenž je zde samozřejmě ke stažení), tak samotné učení mi trvalo asi měsíc. Každou otázku jsem důkladně několikrát prošel, ale i tak jsem se nemohl zbavit pocitu, že spoustu věcí umím jenom povrchně. Naštěstí byl na učení docela klid díky rozvolněnému roku. Z dojmů studentů z minulých let bohužel vyplývalo, že u státnic chtějí někteří zkoušející znát věci do větších podrobností než u zkoušek z konkrétně zaměřených předmětů, což byl hlavní důvod mé nervozity. Státnice jsou v někdy dost o štěstí a na studentovi je, aby si co nejvíce naklonil pravděpodobnost úspěchu.
V den D jsem měl natočené dva budíky na 6:30 ráno, ale nebyly vůbec potřeba, moc jsem toho nenaspal. Před zkouškovou místností v CVT jsem tedy byl přítomný velmi brzo se spoustou nervozity, která naštěstí trochu opadla ve chvíli, kdy dorazili ostatní studenti a začali jsme si trochu povídat. Hodně z nich teprve předchozí den prošlo poslední otázku, takže na tom asi nebyli o moc líp než já. Zanedlouho se odstartovalo a pak už to šlo rychlejším tempem. První oběť z naší skupiny bohužel dostala za bakalářku F, takže rozhodně neplatí, že se první nevyhazuje. Potom šel kolega číslo dvě a následně konečně já.
Když jsem vstoupil, předseda komise mě přivítal, stručně mi popsal průběh zkoušky a pak mi předal slovo k prezentaci. Tu jsem měl naučenou slovo od slova, takže jsem se mohl plně soustředit na to, jak vystupuju a ne jenom na to, co říkám. Skončil jsem v časovém limitu pěti minut, jak to má být. I když členové komise dávali pozor spíše místy a dokonce se během mého výkladu polohlasně o něčem bavili, zřejmě je moje práce aspoň trochu zaujala. Následovalo čtení posudků, které práci poměrně chválily a navrhovaly mi známky A (vedoucí) a B (oponent). Pak přišla řada na dotazy, ale nebyly žádné, ani z posudku oponenta, ani od komise.
Už během prezentace jsem tušil, že mě bude zkoušet pan doc. Kotásek, protože ten mi věnoval asi nejvíc pozornosti. To se mi taky po přečtení posudků potvrdilo, když mi podali otázku s číslem 2 - kombinační obvody, zaměření na multiplexor. Nebudu zapírat, že taková otázka víceméně každého potěší, takže jsem si celkem oddechl. Po minutě přípravy, kdy jsem si na papír načmáral realizaci multiplexoru pomocí logických hradel, jsem přistoupil k tabuli a začal povídat o kombinačních obvodech a následně o multiplexoru. Nakreslil jsem to, co jsem měl na papíře, a pan Kotásek mi položil otázku, jaké je typické využití multiplexoru. Tady jsem se trochu zarazil a nemohl jsem si vzpomenout na dobrý příklad. Pan docent mě začal povzbuzovat tím, že jsem u něj měl z IPZ za A, načež jsem uvedl, že multiplexorem můžeme realizovat logické funkce, což je sice pravda, ale není to to, co chtěl slyšet. Nakonec se mi dostalo nápovědy, že teda serializér, a to už jsem se chytil a všechno vysvětlil. Další otázkou bylo, kde se serializér používá, na což jsem odpověděl, že v pevných discích a při sériových síťových přenosech. Komise mi poděkovala a poslala mě spolu se spolužáky (kteří mě přišli jako veřejnost sledovat) ven, aby se poradila o známkách.
Oproti předchozím kolegům se radili jen krátce a hned mě zase zavolali zpátky. Pan Zemčík se usmíval a sdělil mi, že moje známky jsou A (bakalářka) a B (ústní část), celkově B. Taky zmínil, že jsem díky této známce a průměru pod dva prospěl "velmi dobře" (za což mi došlo nějakých 600 Kč jako "mimořádné stipendium"). Pogratuloval mi a bylo po všem.
Takže má rada ke státnicím zní: nepodceňujte ústní část, je velmi krátká, což znamená, že pokud dostanete konkrétní podotázku, o které nic neřeknete, můžete snadno vyletět - nikoho moc nezajímá, že víte tuny věcí o něčem jiném. Na druhou stranu bylo příjemným zjištěním, že komise má informace o vašich dosavadních výsledcích a přihlíží k nim, stejně jako ke kvalitě bakalářské práce, která vám může pomoct. Naučte se všechny otázky, ať máte jakoukoli komisi, a věnujte dost času prezentaci, jak kvalitě slajdů, tak nacvičení prezentace - dobrým dojmem na začátku si jenom pomůžete a zvýšíte pravděpodobnost úspěchu (viz blog pana doc. Herouta).
bakalářská práce - A
ústní zkouška - B
celkově - B
Tímto bych tedy rád uzavřel své články o bakalářském studiu na FITu, nicméně na základě průměru jsem byl přijat na magisterský obor počítačová grafika a multimedia a pokusím se tedy stejným způsobem pokračovat v psaní dál. Na závěr bych rád uvedl několik (snad) užitečných informací pro ty, kteří třeba o této škole uvažují a chtějí vědět, co všechno se naučí.
Fakulta je obecně na velmi vysoké úrovni, určitě mezi prvními v republice. Nikoho proto nemůže překvapit, že studium je poměrně těžké (pokud člověk není vyloženě génius), ale na druhé straně nesmírně přínosné a obohacující. Je časově náročné a to v průběhu celého semestru, hlavně kvůli velkému množství projektů, proto není dobré při škole pracovat, i když to spousta lidí dělá (a spousta jich taky vyletí). Pokud se někdo snaží studiem jenom prolézt, a že je takových lidí dost, pak musím říct, že si zbytečně komplikuje život, protože titul bez námahy se dá získat mnohem jednodušeji na jiných školách.
Abych jenom nechválil, pokusím se taky pár věcí zkritizovat, nicméně jde jenom o maličkosti. Menza na FITu je otevřená jenom na oběd. Studijní poradce píše e-maily v šifrách. Občas musíme chodit na hnusný FEKT. Posudky diplomek a bakalářek nejsou (např. oproti MUNI) veřejné, takže se nemůžu po večerech bavit pročítáním hodnocení prací špatných studentů. Takových detailů bych našel ještě víc, ale nemá to valného smyslu, neboť nejde o nic světoborného. Pokud něčeho za dobu studia lituji, tak snad jenom toho, že jsem si nezapsal předmět IKR.
Dal jsem si tu práci a sestavil pár statistik. Za dobu studia jsem absolvoval/získal:
A konečně malý výčet toho, co jsem se (konkrétně já) naučil: