Tak mám za sebou pátý semestr - předměty samy o sobě nebyly na úrovni hardcore, ale bylo jich mnoho a spousta měla týmové projekty. Inovaci představoval týden zkouškového již před Vánoci. Rovněž se sloučily skupiny BIA a BIB a tak měla každá přednáška pouze jeden termín, což se nepříjemně podepsalo na organizaci rozvrhu. Bohužel by to nebyl ten pravý semestr, kdyby se neobjevilo něco, co mi jej ke konci značně zkomplikuje...
Ano, bohužel jsem to se školou trochu přehnal a těsně před zkouškami se mi značně zhoršil zdravotní stav - ne, bohužel nešlo o pouhou chřipku. Za všechno může pravděpodobně delší stres, odpíraný odpočinek a problémy z minulého roku, jež jsem nemoudře přecházel tak, že asociálního introverta, jakým jsem, musely nevyhnutelně dostihnout. Od osudného dne před zkouškami až doposud (tedy asi dva měsíce) nejsem schopný sebemenší námahy, mám zhoršený zrak, paměť, migrény, deprese a doktoři zatím neznají diagnózu. Během ledna mě na nohách držely jen prášky a zkoušky mi daly zabrat jako nikdy předtím. Studium budu muset evidentně rozvolnit a doufat, že rok odpočinku pomůže.
Nechci nikoho zatěžovat osobními problémy - důvod, proč sem cpu tyto pochmurné informace, je ten, že se chci podělit o svou největší životní lekci. Vy, kdo jste podobně stresově náchylní jako já, neberte školu a nic jiného jako jedinou věc v životě. Najděte si čas na odpočinek - není pouhá fráze, že zdraví je to nejdůležitější. Teď už ale konečně k předmětům...
edit: viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Visual_snow
IIS tahák , str. 1
IIS tahák , str. 2
Předmět IIS s "velkolepou slávou" završil všechno, co se studenti naučili v IUS a IDS. Díky projektu si konečně vyzkoušeli implementovat kompletní informační systém, o nichž se celou dobu všude možně učí tolik teorie. Mnozí moji spolužáci hodnotili IIS jako zbytečný, zatímco já jej považuji za nastolenou povinnost kvůli tomu, že by se studenti před státnicemi měli setkat s PHP, JavaScriptem a XML. Je pochopitelné, že každá povinnost bývá nepříjemná, a nepopírám, že tomu tak bylo i v tomto případě.
Bohužel mě zklamal přednášející, prof. Hruška. Přišel mi značně pesimistický a kritizoval veškeré technologie, jež přednášel. Snadné věci vysvětloval na mě až příliš nepochopitelně. Jde ale jen o můj skromný subjektivní pocit a není to nic osobního vůči panu Hruškovi. O informačních systémech jsme se učili všechno od jejich klasifikace a formálních definic až k jazykům HTML, XML, DTD, XSLT apod. Jak systém prakticky naprogramovat nám ale vlastně nikdo přijatelně a srozumitelně neukázal a mě zachraňovaly spíš osobní zkušenosti než znalosti z přednášek.
Projektem byla, jak jsem již psal, realizace typického webového informačního systému na libovolném dostupném serveru a to podle dřívějšího návrhu z předmětů IUS/IDS (na platformě PHP, popř. podobné). Jednalo se o projekt pro dva lidi, kteří spolu měli minulý semestr IDS. V mém týmu jsem se práce s odvahou chopil sám, zatímco kolega si vzal na starost projekt do ITU. Šlo o zatím nejrozsáhlejší PHP program, co jsem kdy psal. Přiznávám, že návrh nebyl dvakrát nejlepší. Tím pádem jsem se v něm ke konci začal trochu ztrácet, nakonec jsem ale projekt za pár dní zvládl. Vynesl nám posléze až nečekaně plný počet 30 bodů (možná trochu vděčíme podprahovým signálům v názvu naší domény chceme-acko-z-iis.php5.cz - chtěli jsme taky nechat na pozadí problikávat áčka, ale k tomu už nám chyběla odvaha \^\^). Dost se mi ulevilo, protože kolegovi se nepovedla půlsemestrálka a potřeboval aspoň 20 bodů.
Učení na půlsemestrálku jsem věnoval dost času, neboť jsem se bál laťky zápočtu nasazené poměrně vysoko na 25 bodů. S teoretickými otázkami jsem se nakonec vypořádal celkem dobře, nicméně dostal mě příklad na XSLT a DTD, jež jsem příliš pečlivě nestudoval. I tak jsem nakonec vybojoval obstojných 15 bodů z 19.
Zkouška mi přišla podobná půlsemestrálce, opět jsem vsázel spíš na teorii, ale napsal jsem něco málo i ke znovu se objevivšímu příkladu na XSLT. Mrzí mě, že jsem se nemohl víc učit a získat lepší známku, ale zdraví pro mě bylo přednější a IIS tak opouštím trochu nešťastně s 69bodovým déčkem.
Na tomhle předmětu mě celkově trochu zklamaly přednášky a vysoký zápočet, naopak hodnocení projektu potěšilo a zkoušky byly taky OK, takže zase takový problém to pro mě nebyl. Je však co zlepšovat a měl jsem rozhodně i lepší předměty.
IMP tahák , str. 1
IMP tahák , str. 2
Obtížnost IMP nebyla vysoká, ale přínos tento předmět jistě měl. Celý se točil okolo mikrokontroléru HCS08, u nějž jsme se učili jeho architekturu, ne příliš povedený jazyk symbolických instrukcí (dále raději jen assembler) a programování v C.
Přednášky doc. Schwarze byly standardně dobré, byl velmi sympatický a nedělal studentům žádné problémy. Jednou pozval pro odlehčení experta z praxe. Obzvlášť užitečná se mi zdála jedna z posledních přednášek o fuzzy logice, kterou jsme tady probrali trochu podrobněji než v IMS. Už konečně tuším, oč v ní jde. Dále zde byl projekt se zápočtovým minimem 5 bodů ze 14.
Při jeho registraci mi ze začátku naháněla strach témata, která se měla realizovat na FitKitu a u nichž bylo potřeba pájet nějaké součástky a odpory, k čemuž mám zase já svůj odpor. Naštěstí byla v nabídce spousta projektů realizovaných pouze jako simulace HCS08 v prostředí CodeWarrior, s nímž se pracovalo na cvičeních. Na ty jsem se zaměřil a naštěstí i jedno ukořistil. Šlo o simulaci konfigurovatelného čítače v assembleru pro výše uvedený mikrokontrolér. Projekt byl nakonec celkem jednoduchý, horší to však bylo s instalací CodeWarrioru, který funguje jenom na 32bitových systémech, takže jsem jej musel nahrát do VirtualBoxu. Měli jsme taky odevzdat krátkou dokumentaci podobně jako u ostatních projektů tohoto semestru. S hodnocením však nebyl problém a dostal jsem plných 14 bodů.
Čtyři laboratorní cvičení po 4 bodech začínala ne až tak triviálními úkoly v assembleru. Postupně přecházela k jednodušším v hardwarovém jazyce C, vše samozřejmě pro mikrokontrolér HCS08. Jednalo se většinou o procházení datasheetů na internetu a hledání registrů a instrukcí potřebných k vyřešení daného úkolu, přičemž cvičící (u mě ing. Šimek) byl ochotný pomáhat a občas i se zájmem vysvětlit, k čemu slouží různá záhadná zařízení v laboratoři (např. hadice, co vypadala trochu jako vysavač a trochu jako lampa, popř. jakási podivná mikrovlnka). Při nejhorším se dalo řešení úloh najít někde na internetu, ale k tomu jsem se nesnížil. Se spolužáky jsem vždycky dal řešení dohromady za plný počet bodů.
Půlsemestrálka u mě vyhrála cenu v kategorii nejjednodušší půlsemestrální test v historii. Byla formou testu s jednou správnou odpovědí a možností mít s sebou jakékoliv materiály. Vzal jsem si s sebou tedy tahák a vytištěné slajdy z přednášek. Trochu se stydím, že hodnocení nedosáhlo na plný počet bodů, ale pouze 15 z 19.
Podobně lehká byla i závěrečná zkouška. Jednak zůstaly povolené písemné materiály a jednak neměla minimum, takže mi stačilo získat 5 bodů. Test byl tentokrát už s možností více správných odpovědí a samozřejmě přibyly i fulltextové otázky, které se ale daly zvládnout. Bohužel jsem se vůbec neučil, sil na tuto poslední zkoušku už v zásobách mnoho nezbývalo, tak jsem se na známku pro jednou vykašlal, koneckonců to bylo poprvé a měl jsem opodstatněné důvody. Bodů nakonec dorazilo 24, což bohatě stačilo na D, jít žebrat o 2 body na céčko se mi už rozhodně nechtělo. Ve svém stavu jsem byl za výsledek samozřejmě rád, jinak bych ale u tak lehkého předmětu spokojený nebyl.
IMP se drželo úrovně všech hardwarových předmětů minulých let a docela hezky je završilo. Nejvíc oceňuji učivo o fuzzy logice a procvičení assembleru. Jinak předpokládám, že veškeré znalosti o HCS08 brzy zapomenu, ale aspoň mám za sebou určitou praxi s konkrétním hardwarem a ne jen samou teorii.
IMS tahák , str. 1
IMS tahák , str. 2
IMS byl nejobávanější předmět semestru. Podle mě však byly obavy z něj do velké míry nadsazené. Ano, šlo o stěžejní předmět, ale nebyl to IOS2 ani IPP2. Učiva bylo relativně málo a šlo v drtivé většině nikoliv o memorování pojmů, ale spíš o porozumění principům, které navíc nebyly tak strašidelně komplikované jako např. legendární transformace signálů v ISS ve druhém ročníku.
S dr. Peringerem, který nám přednášel, jsem byl navzdory občasným opačným názorům okolí spokojený. Je pravda, že při opravování písemek bývá nekompromisní, na druhou stranu se však s jeho stylem přednášení probralo dost málo věcí a tak se nelze divit, že se vyžadovala jejich slušná znalost. U každého slajdu se pan garant zastavuje poměrně dlouho a zmiňuje ke všemu spousty příkladů, což je podle mě dobře. Takové přednášky mi vyhovovaly a všechno jsem víceméně pochopil. Probíraly se věci jako generování náhodných čísel, diskrétní/spojité simulace, celulární automaty a okrajově taky fuzzy logika.
Jednou za čas byla na rozvrhu taky demonstrační cvičení s dr. Hrubým, který je jeden z nejlepších a nejpohodovějších přednášejících. Mimo to má velký smysl pro humor, což vždycky oceňuju. Na cvičeních nás naučil, jak fungují Petriho sítě a dával nám rady k projektům, které měl na starost. Mimo jiné musel také řešit menší nedorozumění na brněnském letišti, které způsobila skupinka našich spolužáků s tématem simulace letiště. Zorganizovali totiž hromadné sbírání dat "z terénu" a zalarmovali tamní ochranku, která si to nejspíš vyložila jako špionáž. Dr. Hrubý následně podotkl, že je to v pořádku a že "to k modelářské práci patří". \^\^
Poté co nás patřičně naučili modelovat pomocí Petriho sítí, následovala ověřovací půlsemestrální písemka na toto téma s jednou teoretickou otázkou jako bonus. Jako příprava mi na ni sloužily příklady z minulých let - prošel jsem všechny, které jsem našel. Písemka nakonec nebyla tak hrozná a dostal jsem 8 bodů z 10. do zápočtu tím pádem zbývaly jen 2.
Zmíněné projekty byly pro dvoučlenné týmy a témata se přidělovala nikoliv přes refresh war, jak bývá zvykem, nýbrž náhodně. Cílem bylo vždy zpracovat simulační studii na základě vlastní počítačové simulace za použití metod a nástrojů definovaných zadáním. Mě a mému kolegovi připadlo docela přijatelné téma diskrétní simulace počítačového serveru v jazyce C++ pomocí knihovny Simlib (dílo pana Peringera z dob jeho mládí, jež nás provázelo celým předmětem). Práci jsme nejdřív začali s kolegou společně. Já jsem pak projekt převzal s tím, že už mám hotové IIS a neměl jsem tak co na práci. Model musel být založen na reálně zjištěných nebo naměřených datech a všechno muselo být ve studii přesně citováno a odůvodňováno. Ve výsledku jsem si pár dat domyslel, model měl taky nějaké chyby a tak jsem se bál velkých bodových srážek. Nakonec nám překvapivě byla práce ohodnocena, jako většině týmů, plným počtem 20 bodů. U projektů se celkově hodně kontrolovalo plagiátorství a kladl se důraz na to, aby je studenti neodbývali.
Na zkoušce při mě stálo velké štěstí, neboť se její zadání, pokud si dobře pamatuju, téměř naprosto shodovalo s jedním ze dvou starších, která jsem si jako jediná byl schopný předchozí den letmo projít. Díky tomu jsem znal postup řešení, nicméně mi nebylo nejlíp a pod vlivem prášků jsem asi desetkrát přepočítával Eulerovu metodu numerické integrace, neboť jsem nebyl schopný ani základních aritmetických operací. Jinak podle očekávání bylo teorie minimum, šlo ve většině případů o početní příklady nebo programování na papír, ale rozhodně o nic, co by se za normálních okolností nedalo zvládnout. Petriho sítě zde už nebyly v takovém rozsahu jako na půlsemestrálce. V programovacím příkladu jsem napsal konstantu pí zpaměti na 30 desetinných míst a doufal, že to opravující ocení. \^\^ Poslední příklad už jsem bohužel nestihl, nicméně i tak jsem nakonec zkoušku udělal na 44 bodů ze 70 a známku C.
Po hrůzostrašných zvěstech předcházejících tento předmět musím říct, že nebyl až tak těžký. Byla třeba trocha přípravy a taky vložit určité úsilí do projektu, zkrátka na to nekašlat, k čemuž mají studenti třetího ročníku už většinou, jak známo, sklony. Když jsem jej ale udělal já a ještě pod vlivem negativního dopingu, nevidím důvod se strachovat.
IPZ tahák , str. 1
IPZ tahák , str. 2
Fanoušci sběrnic, monitorů a hardwaru vůbec si v IPZ přijdou na své. Je to jednodušší předmět, který vám udělá jasno v pojme jako PCI, PCI-X, USB, IDE, SCSI, southbridge/northbridge apod.
Přednášky se mi v IPZ kryly se španělštinou tak, že jsem stíhal jen jejich část a většiny znalostí se mi dostávalo z asi pět let starých záznamů, takže jsem doufal, že se předmět od té doby moc nezměnil. \^\^ Garant a přednášející, doc. Kotásek, je velice sympatický, trochu jako starší pan Zbořil. Pořád dokola opakuje věci, o nichž si myslí, že jsou zásadní, a je to tak nejspíš i dobře. Hlavní pojmy jsem si tak vryl hluboko do paměti. Trochu mě ale nepotěšil některými otázkami na půlsemestrálce.
Zmíněný půlsemestrální test byl křížkovací s více možnými správnými odpověďmi. Při vymýšlení otázek ale autorovi někdy zjevně docházela fantazie a objevovaly se otázky, jako např. zda zkratka RLL znamená run length limited nebo run limited length - podle mě evidentní výplod zoufalství. Jiné otázky se zase zdály nejednoznačné. Ať už to byl jen můj pocit nebo ne, napsal jsem test na pěkných 26 bodů z 30.
V IPZ byla pro zpestření také dvě lehčí cvičení (na FAT a USB) po 2 bodech a pro mě stála za docházku už kvůli VELMI sympatické doktorandce, ing. Šimkové. Pamatuju si, že jednou jsem měl cvičení z IPZ překrývající se s cvičením z ISA, na kterém jsem nemohl chybět kvůli testu, tak jsem na IPZ makal co nejrychleji a po přidělení bodů utíkal bez přezutí v ponožkách do laboratoří, uřícený nabootoval počítač, napsal test a odešel.
Zkouška byla poměrně jednoduchá, kombinace testu a fulltextu. Byla první ve zkouškovém a měl jsem na ni ještě dost sil se učit. Utekly mi jenom 2 body a vyšla na krásné áčko.
IPZ mě celkově naučilo, jak počítač funguje jako celek, tzn. propojení jednotlivých částí, o kterých jsme se učili do teď. Taky mi osvětlilo spoustu pojmů z oblasti hardwaru, za což jsem velmi rád. Předmět přitom nebyl těžký a zanechal ve mě pozitivní dojmy.
ISA tahák , str. 1
ISA tahák , str. 2
Jak jsem zjistil v minulém semestru, počítačové sítě nejsou mojí nejsilnější stránkou a ISA mi to spíš potvrdila než vyvrátila. Přesto věřím, že většina normálních lidí tento předmět neměla za tak obtížný jako já. Zajímavostí zde byla možnost vybírat si z více termínů zkoušek a to jak písemných, tak i ústních (samozřejmě v součtu měl každý na zkoušku maximálně tři pokusy).
Přednášky hodnotím jako velmi dobré a dokonce zajímavé. Nezřídka se stalo, že jsem se zájmem poslouchal přednášejícího, dr. Matouška, který má podle mě alespoň nějaké základní pedagogické vzdělání. Jenom mi trochu vadil obsah učiva - spousta zkratek a služeb, které jistě nikdy nevyužiju. Super zajímavá byla naopak přednáška o streamingu, kterou si vzala na starosti mgr. Skokanová (ta paní, co se stará o záznamy). Vzala s sebou zařízení na videokonference za asi 500 tisíc, s obří obrazovkou a pohyblivou kamerou, takže studenti vůbec nevěnovali pozornost přednášce. Naučil jsem se, že plně vybavené videokonferenční místnosti se nevyplatí kupovat, protože jsou tak ohromě drahé, že i když si ji pořídíte, nebudete mít s kým videokonference pořádat.
A teď se dostanu ke stinným stránkám předmětu. Za prvé, ISA nemají webové stránky jako každý normální předmět. Informace se místo toho zveřejňují přes Usenet, který nikdo nikdy dobrovolně nepoužívá. Téměř všichni si na tento způsob ztěžují a k informacím se nejde jednoduše dostat. Tím pádem nejenom mě ale i mnoha jiným unikaly organizační informace, diskuze k projektům, cvičením apod. Dále bych k tématu záporů zmínil projekt a cvičení.
Registraci projektu jsem promeškal a tak na mě zbylo poslední téma, které nikdo nechtěl.\^\^ Mapování IPv6 sítě pomocí ICMPv6 protokolu je možná zábavné teoretické téma, ale v praxi bych ho nikomu nepřál. Práce s ICMPv6 pomocí BSD socketů není nikde na internetu srozumitelně zdokumentovaná a funguje tak podivně, že na principy fungování jsme se skupinkou kamarádů přišli až po několika dnech metodou pokus/omyl. Výsledný program se nedal testovat na školním serveru, protože potřeboval práva roota. Pochopitelně rovněž nefungoval v žádné IPv4 síti. Tím pádem jsme museli sestavit IPv6 síť z virtuálních strojů, jejichž konfigurace opět zabrala několik dní. Nemáte dost výkonný počítač, aby rozjel tři virtuální počítače zaráz? Smůla. To vše ve stresu, jestli dostanete dost bodů na zápočet. Prostě strašlivý projekt. Nakonec mi naštěstí dost bodů přinesla dokumentace a projekt jakš takš fungoval, takže jsem obdržel 16 bodů z 21. Zápočet jsem tak díkybohu získal, ale stálo mě to dost nervů.
Cvičení jsou opět samostatnou kapitolou. Na začátku se vždycky psal test na počítači až za 8 bodů. Jelikož jsem nečetl Usenet, nevěděl jsem, že se mám učit z materiálů ke cvičením a z prvního jsem dostal 2 body, což mi zkazilo plán získat zápočet jen za cvičení a pěkně mě vynervovalo.\^\^ Po testu následovalo (naštěstí) nepovinné cvičení, kdy jsme konfigurovali vlastní DNS servery a podobné pro mě ne až tak zajímavé/zábavné věci, takže jsem tohle absolvoval jen na prvním cvičení. Na další testy jsem se dost učil a z obou dostal po 7 bodech. Po testu jsem to pak vždycky zabalil a šel na byt.
Učení na zkoušku už jsem absolvoval bohužel pod vlivem zdravotních problémů a nedal jsem tomu to, co bych dal za normálních okolností. Pamatuji si nějaké početní příklady, jež jsem odvodil, jak by asi mohly s největší pravděpodobností vycházet, teoretické otázky taky nezůstaly prázdné, ale jednalo se o tipování a domýšlení, byl jsem na tom docela špatně. Hrozně mě potěšilo, že zkouška dopadla pozitivně s hodnocením 33 z 55 bodů. Známka D byla pro mě víceméně irelevantní.
ISA mi celkově dala dost zabrat, nešlo o nejlehčí předmět a měl spoustu nedostatků. Přednášky byly pěkné ale sítím se na nižší než aplikační vrstvě asi věnovat moc nebudu.
ISP představuje v podstatě první část bakalářské práce. Její téma je možné zvolit buď předem (po domluvě) anebo v průběhu začátku semestru při refresh waru. Témat bylo v nabídce tradičně cca 800, avšak drtivá většina mi naprosto nevyhovovala. Buď jsem vůbec netušil, oč jde, nebo šlo o náročná témata mimo oblast mého zájmu. Zprvu jsem chtěl nějakou hru, popř. něco z oblasti počítačové grafiky. Skončil jsem nakonec s asi 10 kandidáty.
Tím nejnadějnějším byl nástroj na generování procedurálních textur. Byla to počítačová grafika, částečně umělecké téma a nebylo mi úplně cizí, tak jsem napsal den před refresh warem vedoucímu práce (ing. Miletovi), zda by mě pro velký zájem nemohl na téma zapsat. Byl velmi ochotný a ihned mi tuto práci přidělil.
ISP byl pouze za zápočet a jeho podmínky záležely na konkrétním vedoucím. Můj kamarád, který rozvolňuje, např. dostal zápočet úplně zadarmo s podmínkou, že práci dožene příští rok. Většina ostatních vedoucích na první konzultaci vysvětlila studentovi, co se po něm chce, a ti pak celý semestr nic nedělali, až ke konci narychlo něco sepsali, aby shrábli zápočet.
U ing. Mileta to bylo trochu jinak, alespoň v mém případě. Na první konzultaci mi téma vysvětlil a mě velmi zaujalo. Bylo dost podobné jeho diplomové práci a tak jsme z něj oba sdíleli velké nadšení. Byl ochotný mi poskytnout materiály, rady i části zdrojových kódů. Potom naznačil, že bych měl zhruba jednou za dva týdny chodit na konzultace, aby viděl postup práce. Ihned po konzultaci jsem začal programovat a brzy jsem měl oproti ostatním dost rozsáhlou knihovnu. Konzultace jsem pravidelně využíval a byl jsem prý dost napřed oproti ostatním studentům. Dostávalo se mi dokonce pochval za mé výsledky, prostě mě práce bavila. \^\^
Pro zápočet bylo potřeba udělat v lednu malou prezentaci před pár doktorandy. Bohužel, nebyl jsem ve stavu, kdy bych tuto prezentaci zvládl a tak jsem požádal pana Mileta, zda by mi ji neprominul. Rovněž jsem ho informoval, že budu ze zdravotních důvodů rozvolňovat a že bych toto téma pod jeho vedením rád za rok dokončil. Velmi ochotně mi vyhověl a zápočet mi udělil.
K ISP bych tedy radil hlavně zvolit si dobré téma. Cokoliv vás zaujme se vám bude dělat stokrát líp než něco, co děláte jen kvůli titulu. Jinak jakékoliv téma, které vás zaujme a je u ing. Mileta, doporučuji, protože je to skvělý vedoucí.
ITU tahák
Tento předmět se vymykal už jen tím, že jako jako jediný povinný v bakalářském studiu neměl zkoušku. Probíral z mého pohledu spíš ze široka než do hloubky veškerá témata a technologie týkající se uživatelských, především samozřejmě grafických, rozhraní. Hlavně se zaměřil na jejich návrh a testování. To jsme my jako studenti dosud dělali intuitivně. Zde nás naučili, jak s kvalitou rozhraní pracovat co nejvíc objektivně.
Předmět vedl dr. "Víťa" (jak sám sebe nazýval) Beran, který mi přišel jako zvláštní typ člověka, který je do velké míry jak technikem tak i umělcem a velkým pohodářem, jenž se dá stěží jednoduše popsat. Přednášky jinak měli na starost všemožní lidé a jeden po nás dokonce chtěl, abychom neměli zapnuté notebooky (už nevím, kdo to byl). Probíraly se jak základní principy systémů řízených událostmi, tak i konkrétní technologie/rozhraní jako WinAPI, X-Window, webová GUI apod.
Tento předmět očividně projevoval snahu se co nejvíce odlišit. Počítačová cvičení měl na starost vždycky jiný cvičící a obtížnost úkolů kolísala od standardu až k vyšší náročnosti. Občas jsem nestíhal, ale nakonec mi unikl jen 1 bod. Většinou šlo samozřejmě o vyzkoušení probíraných technologií (JavaScript, WinAPI, QT, …). Poslední cvičení bylo nejspíš pro odlehčení pojato jako diskuze o projektech mezi studenty navzájem. Každé z nich bylo až za 5 bodů.
Přednášky netrvaly celý semestr a logicky došly konce s půlsemestrální zkouškou, neboť pak už by je jaksi díky absenci zkoušky nikdo nenavštěvoval. Navzdory vší prestiži FITu byl test opět pouze zaškrtávací, kdy spousta možností byla jednoduše eliminovatelná - např. na otázku "Na základě čeho se děje překreslování oken ve Windows? " evidentně není správná odpověď "Na přání pana Billa Gatese". Díky těmto legráckám jsem dosáhl na 18 bodů z 20.
ITU by nejspíš ani nemohl být předmětem pátého semestru, aniž by mu chyběl vlastní týmový projekt. Ten byl tentokrát určen pro tři lidi a téma se určovalo opět DDOS útokem na školní servery, tedy klikací válkou. Já a moji spojenci v této bitvě jsme ukořistili téma editor fotografií, jež nebylo nejhorší. Implementace projektu se nakonec ujal kolega, protože měl zkušenosti s QT z minulého semestru, zatímco já jsem dělal projekty do jiných předmětů. Nicméně celý náš tým měl velký podíl na návrhu a testování, dělali jsme schůzky podobně jako při IFJ, i když ne tak intenzivní. Taky jsme museli během semestru odevzdat pár PDF zpráv o průběhu projektu. Kolega nakonec odvedl záslužnou práci. Program neměl sice plnou funkcionalitu, ale tím hlavním bylo rozhraní, obzvlášť když někteří jedinci údajně program na poslední chvíli implementovali ve Photoshopu a zápočet dostali i tak. Celé dílo bylo následně dle zadání testováno na lidech (většinou příslušnících našich rodin) a rovněž na pár stránkách zdokumentováno. Výsledkem veškeré práce byla nakonec krátká PDF prezentace.
Ta probíhala před ostatními studenty na daném termínu. Pan garant seděl vzadu učebny, vše s občasným komentářem sledoval a na závěr prezentací rozdal body. Hotové programy podle mě ani neviděl, šlo prakticky jen o prezentaci. Jak se dá čekat, k jeho hodnocení měli studenti nesčetné výhrady, neboť šlo do jisté míry o subjektivní dojem z prezentace okomentovaný např. slovy "Je to pěkné, ale něco se mi na tom nelíbilo, i když nevím přesně co". Jeden den studenti dostávali míň bodů, jindy víc, zkrátka výsledek závisel velkou mírou na dojmu garanta, ale myslím, že není třeba nějaký ten bod hrotit. Je lepší, když se do prezentace zapojí všichni, ale my jsme tuto špinavou práci zbaběle přenechali slečně kolegyni z týmu a ta nám nakonec vyobhajovala krásných 43 bodů z 55 a tedy pro mě známku B.
V ITU jsem si moc nezaprogramoval ale naučilo mě např. to, že i věci jako přívětivost uživatelského rozhraní se dají měřit. Navíc mi trochu rozšířilo všeobecný přehled v technologiích týkajících se GUI a nebylo ani tak těžké získat pěknou známku, takže si nemám na co stěžovat.
JS1 tahák
Nebudu zapírat, že jsem si tento dvousemestrální předmět zapsal hlavně ze strategických důvodů, nebyl to však rozhodně důvod jediný. Španělština se mi vždy líbila a chtěl jsem se ji naučit už dávno. Jenom jsem kvůli ní musel zase docházet na FEKT...
Na hodinách nás bylo asi patnáct a učila nás dr. Borecká. Dalo se s ní dobře vycházet a měla velký smysl pro humor, na hodinách byla většinou zábava. Musím upozornit, že od nás vyžadovala 80% účast a netolerovala notebooky ani mobily. Jinak do výuky nás zapojovala všechny a za dvě hodiny týdně mě osobně naučila až zázračně mnoho. Výuka zahrnovala samozřejmě poslechy i malé domácí úkoly. Učebnici jsme si museli buď koupit nebo vytisknout, v elektronické podobě (na notebooku/tabletu) být nemohla.
Na konci semestru se konal zápočtový testík, který svou obtížností rozhodně nedostál mým očekáváním, tzn. byl docela lehký a musel ho zvládnout každý, kdo učení během semestru neflákal. Příští semestr má následovat podobný test a závěrečná zkouška i s poslechem (prý bude povolený papírový slovník). Paní Borecká byla tak hodná, že mi povolila druhou část kurzu absolvovat ze zdravotních důvodů samostudiem z domu.
Španělštinu můžu doporučit. Je to dobrý předmět a anglicky dneska umí skoro každý, takže určitě není na škodu umět něco víc.
| předmět | body | známky |
|---|---|---|
| Informační systémy (IIS) | 69/100 | D |
| Mikroprocesorové a vestavěné systémy (IMP) | 67.9/100 | D |
| Modelování a simulace (IMS) | 72/100 | C |
| Periferní zařízení (IPZ) | 93.1/100 | A |
| Síťové aplikace a správa sítí (ISA) | 65/100 | D |
| Semestrální projekt (ISP) | 100/100 | A |
| Tvorba uživatelských rozhraní (ITU) | 85/100 | B |
| Španělština: začátečníci 1/2 (JS1) | 0/100 | F |
průměr: 2.053
pořadí v ročníku: 96. - 98. / 240
prospěchové stipendium: 0 Kč