Bc. na FIT - 2. semestr

První semestr na FITu jsem zvládl a tak jsem tady se zhodnocením semestru druhého :) Ač je mírně náročnější než ten první (především kvůli předmětu IOS), dá se stejně tak s trochou snahy zvládnout.

Angličtina 4: středně pokročilý 2 (BAN4)

Nerad bych se chlubil, ale angličtina patřila vždy k mým silnějším stránkám, takže mi tenhle předmět strach nenaháněl. V zimním semestru studenti museli absolvovat rozřazovací online test a na jeho základě byli roztříděni do různě pokročilých skupin. Netřeba zmiňovat, že mě vše vyšlo na nejvyšší úroveň BAN4 bez jakéhokoliv překvapení. Tento předmět byl ale navzdory mému sebevědomí prvním a v tomto ročníku jediným, z něhož jsem musel opakovat zkoušku :D Ale o tom až dále... Chtěl bych se taky omluvit za absenci taháku - prostě mi v tomhle předmětu přišel zbytečný ^^

Předmět se skládal pouze z jakýchsi seminářů, takže nebylo třeba chodit na žádné otravné přednášky, což bych nejspíš stejně nedělal :D Vedoucím našeho semináře byl mgr. Dohnal, který kromě angličtiny dokonale ovládal také pražský dialekt a používal ho k častému parodování lidí z našeho hlavního města. Jeho vtípky a zvláštní způsob humoru vůbec vyplňovali většinu hodin (výjimkou nebyly ani drastické příkladové věty typu: "My brother wasn't at home so I killed my father."). Na pedagogickou úroveň si tedy těžko můžu stěžovat.

Co bych naopak trochu zkritizoval, je fakt, že znalostí zde získaných bylo minimum - jednalo se spíše o takové opakování. Řekl bych, že studenti se za semestr pořádně naučili jen jedno slovo - boozing. Ono to ale ani jinak nejde při pouhých dvou hodinách týdně. Také poslechová cvičení se zpravidla dělala jen na jeden poslech a třeba i do tří textů zaráz, což mi nepřišlo úplně ideální. Jinak body se ve cvičeních nedostávaly, až na jeden dobrovolný domácí úkol - vytvořit a poslat prezentaci. O půlsemestrálku jsme ale ochuzeni nebyli.

Jednalo se o test, konkrétně doplňování slov do vět - naprostá pohoda. Co si vzpomínám, nejtěžší látkou zde byly kondicionály. Jako jediný jsem získal krásných 39 bodů z 40.

Zvláštností a výhodou zároveň byla možnost opravy půlsemestrálky, která se mě ale netýkala. Zato mně a ostatním úspěšným studentům bylo umožněno psát předtermín závěrečné zkoušky (tedy něco, s čím se na FITu nesetkáte).

Ta se tedy psala poslední hodinu semestru a skládala se ze dvou částí. Strach jsem měl spíše z první, poslechové části. Ta mi nakonec díky více poslechům vyšla velmi slušně skoro na plný počet bodů, avšak osudnou se mi stala druhá, písemná část. Ta obsahovala technický článek (cosi o nově vyvíjených tranzistorech) a pár doplňovacích otázek. Právě na článku jsem ztroskotal, jelikož jsem si špatně spočítal odstavce a odpovědi na zadané otázky jsem zkrátka v textu hledal na špatných místech, což mi došlo, až když bylo pozdě - do minima mi nakonec chyběly 2 body. Opravný termín byl naštěstí ještě ten samý den večer a na něm jsem již po tomto tréningu získal plný počet bodů ;-)

Tento kurz angličtiny je jakousi povinností, kterou si musíme všichni projít, avšak nejde o nic nepříjemného nebo složitého. Tento můj pocit navíc ještě umocnila moje zatím nejkrásnější známka - 98bodové áčko :)

Fyzika (IFY)

IFY tahák , str. 1

IFY tahák , str. 2

Nevím, k čemu informatikům fyzika je, ale tahle má být nejspíš jen jakýmsi zaplněním rozvrhu. Tak jako tak, kurz IFY bych klidně vynechal, ale když už jej mám za sebou, jsem rád, že mi přibylo pár kreditů a pěkná známka (a snad i pár vědomostí).

Náplň učiva tohoto předmětu tvořil průřez celou Fyzikou s důrazem na elektřinu a magnetismus. Dozvěděli jsme se tedy, a většina z nás po střední škole již podruhé, něco o mechanice, optice a podobných pilířích této velevědy, vše samozřejmě hezky ve vysokoškolském kabátku. To znamená především spoustu derivací a hlavně integrálů, ale nebojte se - na zkoušce se objevily jen letmo a v extrémně primitivní, "našprtatelné" formě.

Přednášky bohužel probíhaly na FEKTu v místnosti, kde byla hrozná zima a o moderním vzhledu místnosti se nedalo mluvit. Také o záznamech z přednášek jsme si mohli nechat zdát krásné sny. Doc. Koktavý byl ale navzdory svému jménu docela dobrý přednášející a uměl nám to hezky vysvětlit.

Co se cvičení týká, byly zde dva typy. Jeden, spíše vedlejší, byl na počítačích a dělaly se věci v Matlabu. Odsud jsem si absolutně nic neodnesl a navíc z hodin s podivnou ruskou cvičící, která chvilkama mluví svým rodným jazykem a navíc je příjemná asi jako rána baseballkou, mi bývalo nevolno. Poslední cvičení jsem naštěstí tak nějak zmeškal a vůbec mi to nevadilo.

Druhý typ cvičení už vynechávat nešlo a jednalo se o laboratorní cvičení. Na první hodině jsme byli pouze rozřazeni k jednotlivým cvičícím, já jsem se nakonec dostal ke cvičícímu (jméno bohužel už nezjistím), který sice vyžadoval ručně psané protokoly z laboratoří, jinak si ale nemůžu vůbec stěžovat. Po přečtení zadání k mé první laboratoři mě přepadl tak trochu panický strach způsobený množstvím odborných pojmů, které jsem v životě neslyšel, avšak v laboratořích nám prostým informatikům všechno krásně a jednoduše vysvětlili, takže nebyl problém nakonec za laboratoře získat 18 bodů z 20.

Půlsemestrální test byl extrémně jednoduchý a u mě za 17 z 20 bodů. Nejenom, že šlo o test s výběrem jedné správné odpovědi, ale také se zde objevovaly otázky úplně stejné (a to včetně číselných hodnot) jako na písemkách z minulých let (které jsme si samozřejmě všichni důkladně prostudovali :D). Trochu stresu jsem zakusil jenom při zjištění, že mi nebyly zapsány body do WISu a mě přepadlo nepříjemné podezření, že se moje písemka při scanování ztratila. Vše naštěstí vyřešil mail panu garantovi a písemka se záhadně našla.

Semestrálka pak nebyla o moc těžší, přesněji řečeno byla to půlsemestrálka (test) + tři příklady. Aby se neřeklo, bylo z každé části potřeba získat určité minimum, čehož jsem se zpočátku bál (má strategie vykašlat se na příklady a získat minimum tipovačkou na testu se tímto odebrala do věčných lovišť), ale nakonec bylo zadání tak jednoduché, jak jsem si jenom mohl přát. Všechny příklady mi sedly a o testu ani nemluvím. Krásné, i když těsné 90bodové áčko bylo doma.

Celkové dojmy z fyziky mám takové smíšené. Nebýt získaného áčka, asi by byly spíš negativní, ale na druhou stranu empatický přístup vyučujících trochu zvyšuje sympatie tohoto předmětu. Taky se mi zdá, že tahle fyzika se dá našprtat i nazpaměť, takže s určitou snahou ji zvládnou i antitalenti. Navíc se určitě najde hodně lidí, kteří se občas rádi dozví pár věcí i z jiného soudku, než je ten náš ajťácký.

Matematická analýza (IMA)

IMA tahák

Nějaký ten matematický předmět nesmí v žádném semestru chybět. I méně zkušení matematikové pak z názvu předmětu nejspíš poznají, že půjde především o derivace a integrály.

Není třeba se ničeho obávat, obzvlášť pokud jste z gymnázia. Matematická analýza se tady bere úplně od začátku, i když hodně rychle (jinak to ani nejde). Přednášky začínají limitami a podobnými záležitostmi, přecházejí k derivacím a integrálům funkcí jedné a následně dvou a více proměnných a končí někde u polárních souřadnic.

Paní Krupková, garantka a přednášející, v žádném případě nevypadá na vynikající matematičku, avšak opak je pravdou - doslova si libuje v různých logických hříčkách a zajímavých příkladech, ale stejně jako doc. Kovár si tyto speciality nechává pro sebe a studenty učí jen nezbytné minimum.

Půlsemestrálka v IMA nebyla, zato zde byla bodovaná cvičení (samozřejmě na FEKTu) a obhajované skupinové domácí úkoly (skupiny si sestavovali studenti v rámci třídy samostatně). Naše skupina dostala jako cvičící dr. Hlavičkovou, která nám dokázala objasnit spoustu nejasností z přednášek a z obhajoby domácích úkolů nedělala žádnou vědu - jednou za čas jsme všichni přišli odprezentovat námi vypracovaná řešení a téměř vždy jsme dostali plný počet bodů. Jinak body ze cvičení se dostávaly vždy za krátký úkol (něco na počítači nebo ve formě krátké písemky). Díky mému sousedovi jsem ztratil z maximálního počtu jenom pár bodů.

Na písemku nám tentokrát bylo dovoleno vzít si s sebou celá tištěná skripta a jakékoliv ručně psané texty, čímž se z ní stala jedna z těch příjemnějších záležitostí, které nás čekaly. Nebyla to vůbec žádná hrůza, jen mě trochu zklamalo, že jsem svoje nákladně vytištěná třísetstránková skripta vůbec nevyužil, nicméně na celkový výsledek 83 bodů si stěžovat nebudu :D

S matematickou analýzou by určitě měl přijít do styku každý vysokoškolák a IMA jakožto matematická vložka je stejně jako IDA jen čímsi, co by měl informatik mít hluboko ve svém podvědomí, a stejně tak na to nahlížejí i naši vyučující - obtížnost tedy není nijak přemrštěná a není třeba kvůli ní panikařit.

Návrh číslicových systémů (INC)

INC tahák , str. 1

INC tahák , str. 2

Šlo o takový nemastný/neslaný předmět s jednoduchým projektem, obzvláště když základy logických obvodů mě provázely již od střední školy.
INC se opět, podobně jako IAS, zabývá počítači na nízké úrovni, tentokrát na úrovni logických hradel a obvodů z nich složených. Látka je to zajímavá, i když doc. Otto Fučík nepatří na přednáškách k nejlepším řečníkům, na demonstračních cvičeních dr. Martínka (následovaly hned po přednáškách) pak dokonce studenti pravidelně usínali. Nedá se ale říct, že by předmět byl vyloženě nuda.

Předmět probíral logické obvody, tzn. jakési krabičky, které filtrují jedničky a nuly ze vstupu na výstup. Jako plus beru učivo týkající se konečných automatů, jenž mi přišlo zajímavé a užitečné zároveň. Ke klíčovým věcem také patří minimalizace logických výrazů a pochopení rozdílu mezi kombinačními a sekvenčními obvody, tak trochu na okraj se probíral jazyk VHDL (pro potřebu projektu).

Brzy se přiblížil čas otestovat naše znalosti na půlsemestrální zkoušce. Ač jsem měl pocit, že pan garant sliboval pouze učivo po konec kombinačních obvodů, vyskytl se v závěru písemky také jeden sekvenční (konkrétně nakreslit a popsat klopný obvod typu T), což mě donutilo tipovat. Naštěstí jsem odpověď odhadl zcela správně a ostatní otázky byly již jednoduché (někdy až moc - např. příklad na číselné soustavy by zvládl i průměrný středoškolák). Pár věcí mi ale nejspíš stejně uniklo vzhledem k výsledku 18 bodů z 25.

Malé zpestření předmětu tvořil projekt na Fitkitu, který každý student vyfasoval v knihovně (je to taková malá krabička s displejem a tlačítky vyrobená naší fakultou speciálně pro nás, studenty). Zadáním bylo naprogramovat přístupový terminál (v jazyce VHDL) a to tak, že bude akceptovat dva číselné kódy. Řešení bylo velmi jednoduché (jen doplnit pár řádků do kostry programu) a dalo se v klídku napsat za pár minut (nebo ještě rychleji opsat). Prakticky bez námahy jsem získal plných 20 bodů.

Finání test nezklamal a držel si průměrnou úroveň obtížnosti (prakticky bych ho popsal jako půlsemestrálku ve velkém). Nečekaně se v něm objevovaly všelijaké krabičky pospojované do obvodů s otázkami, k čemu to celé vlastně slouží, a hromada dalších, podobně nezákeřných úkolů. Kdo si prošel slajdy, tak většinou zkoušku zvládl. Já jsem to naštěstí udělal a odnesl jsem si ohodnocení 49 body z 55 možných.

INCu se nedá příliš mnoho vytknout, stejně jako se nedá příliš pochválit. Každopádně se v něm ale probírá látka, kterou by každý informatik měl dobře znát. Spolu s předmětem IPR navíc vysvětluje např. základní principy fungování procesoru, což jistě spoustu lidí zaujme a což oceňuji i já.

Operační systémy (IOS)

IOS tahák , str. 1

IOS tahák , str. 2

Na úvod tohoto odstavce se sluší říct, že předmět IOS je drsňárna, která z vás udělá buď otrkaného ajťáka nebo bývalého studenta VUT :)

IOS samotný není ani tak těžký, noční můru z něj dělá teprve garant a přednášející, nekompromisní doc. Vojnar, kterému nepostačí pouze povrchová znalost látky, nýbrž podrobné vědomosti jdoucí do hloubky. Bohužel pan Vojnar mluví uspávacím hlasem (nutno říct na jeho obranu, že přednášet šest hodin po sobě musí být opravdu vyčerpávající) a vůbec udržení pozornosti na přednáškách vyžaduje určitou dávku vůle. Přetažení trojhodinových přednášek (s pouhou jednou přestávkou) nebývá výjimkou.

Co se látky týče, šlo o poměrně zajímavé věci. Začalo se stručnou historií operačních systémů, především Unixu, poté jsme se pozvolna posunuli k principům jeho fungování - ke klíčovým věcem patří správa souborů, virtualizace paměti a synchronizace procesů.

Slušně mi daly zabrat oba dva projekty tohoto předmětu. Prvním byl shellový skript na patchování souborů plus zvýrazňovač syntaxe využívající regulární výrazy - marathonové učení skriptovacího jazyka bylo přes veškerou snahu peklo. Hodně jsem se snažil napsat projekt alespoň na 7 bodů z maximálních 15, nakonec jsem dostal pouze 5, což mě trochu srazilo na kolena (můj hodnotící, pan Dudka, se mi zdál tak trochu přísnější než ostatní, ale snad se mýlím). Možnost opravy programu pomocí patche jsem kvůli nedostatku času a odvahy nevyužil a další projekt mi tak musel přinést alespoň dvojnásobné skóre, abych vůbec dostal zápočet. Měli jsme vyřešit problém synchronizace procesů, konkrétně problém spícího holiče, pomocí semaforů, tentokrát díkybohu v jazyce C. Po úporné spolupráci se spolubydlícími na bytě jsem si naštěstí připsal plných 15 bodů a mohla začít příprava na poslední level.

Třešničkou na dortu byla hororová závěrečná zkouška, což jsem naštěstí věděl předem a měl jsem tak možnost trávit dlouhé chvíle svého drahocenného času nekonečným šprtáním tun a tun informací - a nelituju toho. Na písemce se pak opět uplatnilo staré přísloví a bylo již lehko na bojišti, a to i přesto, že pan Vojnar zrušil veškeré testové (tipsport) otázky a přešel zcela na fulltextové a "obrázkové" odpovědi. Na zkoušce jsme skutečně museli hodně kreslit, jelikož to bylo v zadání přímo vyžadováno, aby učitel viděl, že látku dokonale zvládáme. Tolerovali se pouze věcné odpovědi na přesně dotazovanou věc, vše ostatní mělo hodnotu nula bodů a zaváhání na některé z otázek prakticky znamenalo totální fail a vstupenku na další termín. Zisk 51 bodů ze 70 mi přinesl obrovskou úlevu, spoustu sebevědomí a klid v duši :) Opravdu nedoporučuji tuto zkoušku podcenit.

IOS byl slušná lekce do života, kterou jsem díky přípravě zvládl, což je ostatně tak nějak to, oč tu běží. Doporučil bych všem, aby se na tento nelehký předmět zaměřili už předem jako já a snažili se pochopit co nejvíc toho jde. Rozhodně nevynechávejte přednášky a pokud možno při nich nechte svůj notebook vypnutý.

Prvky počítačů (IPR)

IPR tahák , str. 1

IPR tahák , str. 2

Na IPR jsem se kvůli zkušenostem z předmětu ITO netěšil, přestože jej předcházely zvěsti o jeho ohromné jednoduchosti.
Přednášky s panem Kunovským probíhaly jako v minulém semestru velmi pohodově a pomalu. Co nás trochu zaskočilo, byla novinka doc. Kunovského v podobě vyvolávání k tabuli, což mnohé studenty z jeho přednášek vypudilo.

Probírané učivo navazovalo na ITO a zahrnovalo operační zesilovače, diody a tranzistory, ze kterých jsem mnoho nepochopil navzdory velmi pomalému výkladu na přednáškách. Těžko říct, jestli to nebyla spíš příčina. O něco zajímavější byl konec semestru, kdy jsme se dozvěděli něco o tom, jak funguje aritmetická jednotka procesoru a Boothův algoritmus pro násobení ve dvojkové soustavě.

Počítačová cvičení v tomto předmětu byla tak trochu vtip. Body dostanete vždycky, když se dostavíte a podle pokynů pozapojujete pár drátků do krabičky. Zvýšenou pozornost si zaslouží snad jen můj cvičící ing. Kadák, který na cvičeních nechával za pozdní příchod studenty zpívat (což jen potvrzuje, jak je tenhle předmět šílený) - ale jinak s ním byla docela zábava.

Přiznám se, že z půlsemestrálky si toho příliš nepamatuju, možná proto, že vzhledem ke 30 bodům ze cvičení šlo jen o kosmetickou úpravou závěrečné známky a hodně studentů se na ni tím pádem úplně vykašlalo. Obtížností mi přišla stejná jako půlsemestrálka z předmětu ITO a napsal jsem ji přesně na 50%, tedy 7,5 bodů.

Na závěrečné písemce bylo zajímavé to, že jsem už od začátku semestru tak nějak věděl, jak bude probíhat (viz předmět ITO). Navíc jsem si jako naschvál zapoměl kalkulačku, což mě samo o sobě dost vystresovalo už předem. Ano, opět jsem se snažil počmárat co nejvíc místa na papírech, aby byla vidět snaha a zakryla tak prázdné kolonky pro výsledky - a zdařilo se :D Přestože pan Kunovský tentokrát tvrdil, že písemka bude "velmi těžká" (s důrazem na slovo velmi), tušil jsem, že opravování bude "velmi mírné", což nakonec bylo a 30 bodů bylo slušnou odměnou za moje nervy.

Na IPR jsem byl naštěstí připravený a díky tomu jsem jej také zvládl, za což si gratuluju. Jinak předpokládám, že ostatním takový problém dělat nebude a zvládnou ho levou zadní.

Tvorba webových stránek (ITW)

ITW tahák , str. 1

ITW tahák , str. 2

ITW byl můj první volitelný předmět a musím říct, že to nebyla špatná volba. Předmět byl nenáročný a přitom mě naučil hromadu užitečných věcí.

Přednášky měli na starost na střídačku dr. Burget a dr. Burgetová, příbuzenský vztah raději nebudu odhadovat :) Probírali s námi především jazyky HTML a CSS. Dozvěděli jsme se ale taky něco o základních principech internetu, sítí nebo např. technik SEO. Kdo očekává alespoň základy PHP, bude zklamaný, ale na takové věci prostě nebylo dost času.

Počítačová cvika s ing. Šebkem opakovala učivo z přednášek a nebyla nijak náročná. Většinou jsme měli za úkol, překvapivě, vytvořit stránku podle screenshotu. Skoro vždy jsem úkol zvládl rychle a body naskakovaly jak na běžícím páse.

Tento příval mi mírně zkazila až půlsemestrálka ve formě multichoice testu (1 - N správných odpovědí). Otázky typu "jakou barvou se zobrazí element xyz?" nijak nepřekvapily, avšak přípravě jsem nevěnoval mnoho času a výsledkem se mi stalo pouhých 12 bodů ze 20. Nutno říct, že moji kamarádi na tom nebyli o mnoho lépe ^^

Měl bych taky zmínit dva příjemné projektíky. Jeden po vzoru cvičení zadával podle screenshotu nastylovat danou HTML stránku a s malou pomocí kamaráda mi vynesl 18 bodů z 20. Další projekt dával více prostoru kreativitě a jeho cílem mělo být vytvoření vlastní stránky se styly a jednoduchým javascriptem. Moje stránky fiktivního knihkupectví Drahé knihy mi přinesly rovněž příjemných 29 bodů z 30 možných.

Jelikož pro splnění předmětu stačilo za semestr nasbírat 50 bodů, se svými 69 body jsem šel na závěrečný test v pohodové náladě, že si jenom zlepším známku. Něco jsem natipoval a dosáhl výsledku krásných 86 bodů.

Protože tvorba webových stránek je v podstatě pouze popis vzhledu a ne programování (dokud nedojde např. na PHP), je obecně jednodušší a pro programátora zvyklého tvrdě přemýšlet tak trochu oddychovější. Stejně tak předmět ITW patřil k těm lehce zvládnutelným, navzdory tomu mě ale naučil, co se při návrhu webů sluší a co ne a posunul mé schopnosti v tomto oboru o něco vpřed (výsledek vidíte ve svém prohlížeči). ITW můžu případným zájemcům vřele doporučit.

Celkové výsledky

průměr: 1.581
pořadí v ročníku: 25. / 184
prospěchové stipendium: 7174 Kč